Taktická malorážka - Grinch

Korekce klikáním

Nyní se věnujme základním rektifikačním mechanismům puškohledu - "klikání".

Pokud jste někdy tápali a lámali si hlavu nad tím, k čemu jaké "štelovadlo" na optice je, zbystřete a čtěte dále :)

Budeme se totiž zabývat systémem tzv. "rektifikačních mechanismů", které má (nebo by alespoň měl mít) každý puškohled.

Mechanismus korekce je umístěn uvnitř tubusu puškohledu a stará se o stavění osnovy do požadované polohy (více o vnitřním mechanismu klikání ZDE). Změny polohy vnitřního tubusu docílíme pomocí stavění ukrytého pod tzv. "komínky" či "věžičkami" (v cizojazyčné literatuře "windage/elevation knob" či "turret"). Nalezneme je na středové kostce - komínek výškové korekce seshora tubusu a komínek stranové korekce napravo.

Korekční mechanismy můžeme rozdělit dle jejich vzhledu, kdy nalezneme komínky malé (vyhovují pro sportovní účely, kdy je dostatek času) anebo velké - taktické (ty jsou zase vhodné k rychlé manipulaci s nimi a to i v rukavicích).

Anebo dle jejich typu a velikosti kroku korekce. Proto i Vy byste měli brát tyto aspekty v úvahu při výběru vhodné optiky pro Váš druh střelby. Blíže si o těchto parametrech povíme v následující podkapitole.

1/ Klikání v MOA

U nás nejrozšířenější variantou je systém klikání založený na "MOA" - úhlových minutách (podrobně o MOA hovořím ZDE).

Jednotkou korekce je tedy úhlová jednotka, díky které můžeme pro jakoukoli dálku střelby posunout bod zásahu o nám známou vzdálenost. Některé základní přepočty:

Jak je tedy patrné, tak mezi dálkou střelby a velikostí MOA pro danou vzdálenost existuje pevný vztah a je tedy velmi jednoduché si vše přepočítat na naše parametry.

Velmi důležitý je i tzv. "krok klikání", tedy minimální posun či změna, jakou dovedeme stavěcím mechanismem učinit.

Právě pro MOA je k dispozici velmi jemný krok 1/8MOA anebo 1/4MOA. Pro změnu o 1MOA musíme v prvním případě kliknout 8x a v druhém 4x. Na vzdálenost střelby 50m nám tedy jednotlivé kroky posunou bod zásahu následovně:

Sám jsem pár let používal obě velikosti kroků (Nikko Stirling 10-50x60 Diamond měl 1/8 a NightForce 8-32x56 NXS zase 1/4MOA) a musím uznat, že co nejdrobnější krok je pro terčovou statickou střelbu výhodou. Střelec si tak může "vypižlat" bod zásahu velmi přesně a nemusí hrubost kroku vyvažovat přemiřováním na osnově.

Na druhou stranu nepovažuji toto klikání až tak výhodné pro taktickou střelbu, kdy střelec velmi často mění nástřel zbraně a může se tedy stát, že se ve stresu přepočítá, nedopočítá anebo v rukavicích přejede o větší počet dílků.

2/ Klikání v MIL/MRAD

Druhým možným způsobem klikání je v jednotkách "MIL/MRAD", čili miliradiánech, o kterých hovořím podrobněji ZDE).

Opět se jedná o úhlovou jednotku, kdy existuje opět pevný vztah mezi ní a vzdáleností:

Již na první pohled je patrné, že MIL je daleko hrubší jednotka, než MOA. Na druhou stranu je její hodnota obrovskou výhodou. Nepočítáte s žádnými milimetry + - jejich desetiny až setiny, ale máte k dispozici vždy sympatické číslo pro násobení anebo dělení.

Co se však může jevit jako malý problém, je velikost kroku pro klikání v MIL. Základním a nejrozšířenějším je totiž krok 0,1MIL anebo poměrně vzácný 0,05MIL. Tedy nám musí být jasné, že pro posun o 1MIL musíme v prvním případě kliknout 10x a ve druhém dokonce 20x. Opět si můžeme názorně ukázat posun kliknutí na vzdálenost 50m:

V porovnání s klikáním v MOA se musí jevit tento způsob značně nevýhodný, ale stojím si za svým názorem, že je daleko praktičtější a pro taktickou střelbu opět výhodnější.

Na tento způsob klikání jsem přešel se změnou optiky (Vortex Razor HD 5-20x50) a i přes počáteční obavy jsem nyní ve stádiu, že na něj nedám dopustit a již nikdy jinak :)

Nestalo se mi, že bych i při několikerém přesazování optiky měl zásah mimo střed osnovy a vždy se mi povedlo optiku nastřelit "na flek". Nutno ale přiznat, že jsem si dal velkou práci s vylapováním montáží a s pořádným usazením optiky.

Dále, co bych zde rád zmínil a co bych měl zmínit je výhoda shodných jednotek mezi klikáním a osnovou puškohledu.

Jedná se o velmi praktické spojení, pokud se Vám povede zvolit kombinaci MOA/MOA či MIL/MIL. Při nastřelování, úpravách místa zásahů a opravách na vnější vlivy odečtete pomocí osnovy chybu zásahu a potom již jen kliknete o příslušný počet kliků. Jednoduché a velmi rychlé, že?

Princip nastřelování zbraně

Požadovaným výsledkem nastřelování zbraně (provedení korekce klikáním) je posunutí bodu zásahu tak, aby se nám na dané vzdálenosti shodoval se středem kříže. Jednoduše řečeno, chceme zasahovat cíl tam, kam míříme středem záměrné osnovy.

Pro správnost pochopení tohoto principu můžeme použít jednoduchou poučku:

Na následující řádky prosím pozor, protože spousta střelců zde dělá chyby kvůli špatném pochopení smyslu daných výrazů.

Podstatné je si uvědomit, že "směr otáčení" korekce znamená ve směru šipky či značení, které je uvedeno na daném komínku (většinou je to "U/UP/nahoru" pro výškovou korekci a "R/RIGHT/doprava" pro stranovou korekci).

Toto značení nám udává směr opravy. Tedy směr, kterým se bude pohybovat náš zásah na terči! Nikoli osnova (ta se pohybuje uvnitř tubusu opačným směrem).

V dnešní době vyrábí někteří prodejci puškohledy s volitelným směrem otáčení korekcí. Můžete mít komínky CW ("clockwise"/po směru hodinových ručiček) a CCW ("counterclockwise"/proti směru hodinových ručiček).

Z toho důvodu pak není pravdou, že na všech optikách jsou směry korekcí shodné!

Zaměřte se na značení na samotných komíncích, kde "U/UP" znamená nahoru, "D/DOWN" dolů, "R/RIGHT" je doprava a "L/LEFT" je doleva.

Pouze tyto ukazatele nám určují směr opravy. Ne to, zda točíme k sobě anebo od sebe!

Jak si můžeme ukázat na jednoduchém příkladu vlevo, tak zásah nám šel mimo střed osnovy. Konkrétně doprava dolů.

Naše následná oprava tedy dle výchozí poučky musí jít doleva nahoru.

Buď můžeme otočit korekčními komínky dle odhadu (varianta 1) anebo se zamyslíme, vzpomeneme si na vše psané výše a uděláme to rychleji (varianta 2).

Jak jsme si již řekli, lze využít osnovy k urychlení korekce. Na obrázku vidíme, že nám jde zásah 2MIL doprava a 1MIL dolů.

Tedy následná oprava by vypadala:
- 2MIL doleva/20kliků a 1MIL nahoru/10kliků pro krok 0,1MIL
- 6,876MOA doleva/55 kliků a 3,438MOA nahoru/27-28 kliků pro krok 1/8MOA
- klikáme do směrů značených na komíncích "L/LEFT" a "U/UP"

Další výstřel by Vám již měl jít "na flek" a měli byste mít Vaši zbraň nastřelenou na danou vzdálenost, na které byl terč.

Vše je velmi jednoduché a není na tom nic těžkého. A navíc je zábava, když vidíte, že ta "nudná" teorie doopravdy funguje.

Korekce přenášením

Tento způsob opravy zásahu terče je taktéž jednoduchý, ale přitom zcela jiný, než předchozí případ :)

Lze jej použít při nedostatku času a nutnosti rychlého druhého výstřelu. Vyžaduje přesné odměřování a tedy i již pokročilejší znalosti osnovy puškohledu. Principem přenášení je snaha za pomoci osnovy opravit chybný zásah anebo minelu terče.

Jinými slovy, pokud po předchozím výstřelu vidíme, kam nám střela šla, můžeme osnovou odečíst odchylky zásahu a pozměnit záměrný bod. Pak bychom měli bez nutnosti zásahu do korekční mechaniky puškohledu zasáhnout cíl stejně spolehlivě, jako kdybychom klikali.

Na levém obrázku níže je vidět po výstřelu pozorovaný zásah 2 MIL napravo a 1 MIL pod zamýšleným bodem zásahu.

V tomto případě pro správný zásah je nutné opravit pomocí puškohledu 2 MIL doleva a 1 MIL nahoru. Tím pádem bychom se měli dalším výstřelem dostat do oblasti cíle, což je i vidět na pravé názornině výše.

Přenášení není až tak přesný způsob korekce (je závislé na schopnostech střelce správně odečíst jednotky osnovy a udržet novou záměrnou), ale je zcela jasně nejrychlejším způsobem pro opravu chybného zásahu. Nutno říci, že velmi záleží na typu a rozsahy záměrné osnovy, kterou Váš puškohled má.

Ne každý záměrný obrazec dokáže pokrýt rozsah vzdáleností, na který chcete střílet (závisí to na počtu dílců osnovy, propadech střely atd.) a proto i při přenášení můžete být donuceni klikat, abyste si zvýšili balistický rozsah optiky pro střelbu.

Klikat či přenášet?

Tato otázka je předmětem dlouhých debat a občas i hádek mezi střelci, protože na to opět nepanuje jednotný názor.

Dle mého soudu se jedná o čistě subjektivní záležitost, kterou opět musíme přizpůsobit našim potřebám a našemu vybavení.

Dříve jsem přenášel a byl jsem tvrdým odpůrcem klikání. Tvrdil jsem, že je nepřesné (není jistota správného doklikání při stresu) a že při častých změnách terčů se nemusíme vždy správně vrátit.

To vše vzalo za své s Vortexem, kdy jsem přešel na systém MIL/MIL a hlavně kdy jsem díky silné FFP osnově nedokázal správně odečíst malý cíl téměř schovaný za ramenem kříže.

Pro střelbu na delší vzdálenosti (např. 150m v Guncentru Otrokovice) používám pro ráži .22LR balistické tabulky a zde mám "vyjety" hodnoty oprav v MIL. Například pro cíl na 150m je propad střely 5,3MIL a tato hodnota se daleko lépe nakliká (53kliků při kroku 0,1MIL), než přenese (5MIL a "kousek"). Takže jsem změnou optiky sám sebe donutil ke změně přístupu.

Nemohu Vám tedy doporučit nic jiného, než vyzkoušet si oba postupy a vybrat si ten, který je Vám milejší.

Abych Vám ukázal rozdíl mezi klikáním a přenášením, vytvořil jsem názorný příklad pro jednu sestavu a pro střelbu na čtyři cíle v různých vzdálenostech.

Podmínky zůstávají stejné, nastavení zbraně a vnější podmínky se během střelby nemění. Jediný rozdíl je v tom, že pokaždé je zbraň nastřelena na jinou vzdálenost (50m, 75m, 100m a 150m).

Na obrázku níže vidíme čtyři různé balistické křivky, kdy každá je charakteristická pro jednu nástřelnou vzdálenost.

Všimněte si, že pro každou z nich se jiná část křivky ocitá NAD anebo POD záměrnou osou. Díky tomu můžeme vyvodit, že pro oblast dráhy střely POD záměrnou musíme NADSAZOVAT a pro dráhu střely NAD záměrnou osou musíme zase PODSAZOVAT, abychom zasáhli cíl bez klikání. Tedy přenášíme zásah pomocí osnovy na jednu či druhou stranu.

Jak tato situace vypadá skrze puškohled se můžete podívat na obrázku níže.

Každý řádek znamená sestavu nastřelenou na stejnou vzdálenost a každý sloupec znázorňuje střelbu na cíl ve stejné vzdálenosti. Tak si můžete porovnat, jak se liší jednotlivé přístupy - klikání vs. přenášení.

Můžete vidět, že při nastřelení na 50m musíme na všechny vzdálenější cíle nadsazovat a naopak pro zbraň nastřelenou na 150m musíme zase na bližší cíle podsazovat.

Pro zbraň nastřelenou na 75m a 100m vidíme, že musíme pro zásah všech cílů nadsazovat i podsazovat. Tedy kombinace obojího.

Dále věnujte pozornost poslednímu řádku. Ten znázorňuje zbraň, kterou při střelbě na každý cíl naklikáme dle tabulek o patřičný propad střely. Tedy pokaždé střílíme středem kříže a měníme balistickou křivku střely tak, jak právě potřebujeme.

Snad je tento příklad dostatečnou zásobou informací, která Vám pomůže se správně rozhodnout, jaký postup zvolíte. Berte na vědomí, že je dobré být "všeuměl" a využívat obou principů tak, aby to maximálně pokrylo Vaše nároky a potřeby pro danou střelbu.